Knihovna UPM
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze Ptejte se knihovny
Úvodní stránka Otevírací doba Aktuality Mapa stránek English
Poskytované služby
Výpůjční
Reprografické
Informační
Rešeršní
Ceník služeb
Katalogy
On-line katalog
Lístkové katalogy
Přírůstky
Časopisy
Katalog VUK
Katalog VPK
O knihovně
Profil fondu
Historie
Pracovníci
Projekty
Knihovní řád
Zprávy o činnosti
Fotogalerie
Zdroje informací
Databáze
Muzea
Kultura, umění
Památky
Instituce, školy
Noviny, časopisy
Praktické informace
Muzejním knihovnám
Aktuality
Členové výboru
Materiály komise
Muzejní knihovny - www
E-konference
Seminář
Články a prezentace
Zdroje informací
Knihovna UPM - Historie knihovny

Z historie knihovny

Vznik knihovny je úzce spojen se založením Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Toto muzeum bylo otevřeno pro veřejnost v roce 1885 v nově dobudovaném Domě umělců. Cílem Uměleckoprůmyslového musea bylo shromažďovat výtvarně hodnotné předměty řemeslné výroby a uměleckého průmyslu a jejich vystavováním působit na vkus veřejnosti.

Důležité poslání v tomto osvětovém záměru zaujímala i knihovna. Vznikla současně s muzeem a byla vlastně první veřejnou uměleckou knihovnou v Čechách.

Když při svém založení získalo muzeum místnosti v Domě umělců, byla již jedna místnost určena pro knihovnu. Rovněž byl přijat jeden knihovník a 4. října 1887 byla knihovna otevřena pro veřejnost, která ji záhy začala pilně navštěvovat. Již v prvním roce otevření navštívilo knihovnu 1 290 čtenářů. Knihovní fond rychle narůstal, takže po 12 letech musely být již knihy ukládány ve dvou řadách i do skříní na chodbách.

V roce 1900 byla dostavěna budova Uměleckoprůmyslového musea podle návrhu Josefa Schulze v novorenesančním slohu, která plně splňovala reprezentační požadavky. Knihovna v této budově získala velký, krásný čítárenský sál, kreslírnu a skladiště knih. Čítárna, vyzdobená novorenesančním kasetovým malovaným stropem, byla vybavena prostornými stoly a barokními skříněmi od Josefa Waltera z Tyrol, přenesenými z piaristického konventu v Benešově. Toto vybavení nejen dodnes vyhovuje a slouží, ale vytváří i příjemné studijní prostředí. V roce 1946 zrušením kreslírny byly získány 3 kanceláře pro knihovníky. Při rekonstrukci budovy v roce 1972 byla stavebními úpravami zvětšena v dostatečné míře kapacita skladiště knih na čtyři podlaží. Tak získala knihovna potřebnou rezervu místa pro další růst knihovních fondů.

V dobách uzavření muzejních sbírek byla knihovna jediným oddělením muzea, které nepřerušilo styk s veřejností. Byla otevřena i během obou světových válek. Zvláště během 2. světové války vzrostla návštěvnost knihovny, zejména díky odborným přednáškám, které se zde pořádaly. I to svědčilo o zvýšeném zájmu čtenářů o české dějiny, kulturu a umění v té době.